Někteří lidé rádi sledují katastrofické filmy nebo dokumenty podle skutečné události, protože si tím uklidňují pochroumané sebevědomí, kdy sledují někoho jiného v neštěstí, které se nestalo jim samotným. Je to jistý projev zbabělosti a navíc si dotyční neuvědomují, že jim život také může nachystat něco podobného. Není tedy moudré radovat se z cizího neštěstí, ale moudré je naopak neštěstí předcházet, aby k němu nedošlo. Něco podobného se může stát v panelovém domě, jestliže se v něm nachází vzduchotechnika. Ta bývá součástí společné stoupačky a jsou do ní odváděny výpary z koupelen, toalet a hlavně z kuchyňských digestoří.
Kuchyňská digestoř, to je taková časovaná puma a dobře si to uvědomí každý, kdo jí někdy viděl demontovanou po několika letech provozu. Digestoř velmi mohutně nasává okolní vzduch a spolu s ním i prach a mastnotu, která se uvolní při přípravě pokrmů. Mastný prach se pak usadí na vnitřních stěnách zařízení a samozřejmě postupuje i dál, do potrubí vzduchotechniky. Jakmile dosáhne vrstva prachu s mastnotou pouhého jednoho milimetru, vznikne tím velmi nebezpečná hořlavá nebo dokonce výbušná směs. K jejímu zapálení pak stačí drobné jiskry od sporáku a váš byt je v plamenech.
Co dokáže požár prachu ve vzduchotechnice, si můžete prohlédnout na fotografiích uveřejněných na Internetu z hasičského záchranného sboru. Není to hezký pohled a když si uvědomíte, že by na fotkách mohl být i váš byt, proběhne vám z toho mráz po zádech. Vzduchotechnika je zařízení samo o sobě bezpečné, ale jakmile se na vnitřních stěnách potrubí usadí mastný prach, zcela to mění situací a z obytného domu se stává časovaná bomba, která může explodovat kdykoli, bez varování, a třeba ve chvíli, kdy nejste doma a nemůžete urychleně zasáhnout práškovým hasicím přístrojem. Přivolaní hasiči pak už jen korigují vzniklé škody, a ty mohou jít do milionů korun. Proto se nevyplatí revizi vzduchotechniky podceňovat.
