Je hodně lidí, kteří si přejí děti, ale bohužel děti mít nemohou a mám takovou kamarádku, která se už snad devět nebo deset let snaží o dítě. Ale bohužel se jí tohle vůbec nedaří. Její první partner se s ní rozešel kvůli tomu, že nemohla mít děti. Po roce si našla druhého partnera, jenomže i on po několika letech se s ní bohužel rozešel, že moje kamarádka nemůže mít děti. Ani nevíte, jak mě to moc za kamarádku mrzí. Opravdu hodně to moji kamarádku bolí u srdce. Je totiž velice smutné, že když ona se zamiluje, tak se zamiluje opravdu naplno. Opravdu dokáže milovat celým svým srdcem, jenomže jí právě ještě hodně mrzí a je to velice bolestivé, že nemůže mít děti.
Přitom ona má vystudovanou pedagogickou školu a učí ve školce. Sama mi řekla, že prý má děti moc ráda. Že prý si bez dětí nedokáže představit život. Proto šla prý také studovat pedagogickou školu. I když prý může studovat také jinde anebo pracovat také v jiném zaměstnání, jako například na základní škole, tak ona dala přednost v mateřské škole. Protože má ráda děti a tohle se cení. A proto mě mrzí, že takováto mladá žena nemůže mít děti, když zrovna ona miluje všechny děti. Ona také chodila na brigádu do dětského domova. Sama mi říkala, že se jí tam moc líbilo a že je ráda, že jí byla umožněna brigáda v dětském domově.
Nyní má dalšího partnera. Tomu partnerovi to ještě vůbec neřekla. Nepověděla může, nemůže mít děti, protože moje kamarádka si myslí, že kdyby tohle mu řekla, tak by ihned byl oheň na střeše. Samozřejmě, že ne hned, ale později, když by její partner chtěl děti, tak by mu to asi vadilo. Zkoušela jsem své kamarádce naznačit, aby si našla partnera, který už má dítě. Protože tady je potom veliká pravděpodobnost, že on může žádné dítě chtít nebude. Také je potom samozřejmě možnost, aby si adoptovala dítě. Nejenom ona, ale i její partner. Jenomže pánové, budoucí tatínci to nesou velice složitě, když nebudou mít vlastní dítě. Vlastní krev. Vlastního potomka. Moc adoptovat také děti dnes nechtějí a tohle všechny okolo mrzí.
