Snem mnoha lidí je mít vlastní pozemek, nikoliv nutně pole, nýbrž zahradu u domu či chaty nebo chalupy. Pokud už takové štěstí máme a tento sen si splníme, pak na ní pravděpodobně budeme chtít něco pěstovat, ať už půjde o potraviny jako mrkev či brambory nebo květiny. Bohužel, většina lidí nemá příliš úspěch, často proto, že dělá několik základních školáckých chyb. Proto je dobré si o nich říci a podívat se, jak bychom se jim mohli vyhnout.
Tím prvním je správně určit typ půdy, který na svém pozemku máme. Prakticky každá rostlina potřebuje něco jiného, a tak je důležité vybrat takovou, které bude zrovna ten náš typ zeminy vyhovovat. Jistě, můžeme jej trochu pozměnit, například těžkou půdu lze vylehčit pískem, avšak tato opatření mají jen omezený účinek. Je rozhodně mnohem lepší, když vybereme takovou plodinu, které bude vyhovovat to, co máme.
Dále je to starost o záhon samotný. Valná část těchto rekreačních zahrádkářů se v podstatě po zasetí omezuje pouze na zalévání. A ačkoliv rostliny samozřejmě vláhu potřebují, a především v létě jí je jen málokdy dost, není to ani zdaleka všechno. Důležité jsou také ostatní práce, se kterými je potřeba začít prakticky hned poté, co naše semena vyraší a my jsme schopni je rozeznat od běžného plevele.
Základem je zde okopávání. I když se to možná nezdá, i kořeny potřebují určitý přísun vzduchu půdními průduchy. V přírodě tuto službu zajišťují například žížaly či krtci, avšak těch je na našich záhonech pomálu, a tak vše musíme zastat sami.
Co se pletí týče, pak je situace trochu složitější. Jistě, plevel ubírá našim rostlinkám živiny, ale zároveň jim v prvních fázích růstu poskytuje kryt, takže nebudou hned vystaveny například přímým slunečním paprskům, dešti či dokonce kroupám. Je tedy nutné postupovat tu s rozumem. Jen tehdy totiž budeme mít skutečně bohatou úrodu.
