Jedním z klíčových okamžiků každého dítěte je bezesporu nástup do první třídy. Je to slavnostní událost a milník v životě každého člověka. Mnohému rodiči však přitom vrtá hlavou, zda je jeho potomek na školní život dostatečně připraven. Bude se totiž značně lišit od všeho, co doposud poznalo. A k tomu, aby se do něj co nejlépe začlenilo, je nutné, aby ovládalo několik základních dovedností. Jednou z nich, která nám může připadat zbytečná, je umět si zavázat tkaničky. Můžeme totiž říci, že to není nutné, stačí, když našemu potomku koupíme boty na suchý zip.
Ovšem pravdou je, že tu nejde jen o to, aby si umělo zavázat boty. Ve skutečnosti jde také o určitý test jemné motoriky, který ukazuje, zda ji dítě má už dostatečně rozvinutou. Škola na ni má totiž nároky již od první třídy – bude muset umět držet pořádně tužku, dělat relativně rovné čáry při psaní, a podobně. A na to musí být dostatečně vyspělé. Dalším požadavkem je, že se musí umět samo obléknout. Zde je důvod prozaičtější – učitel zde zkrátka nebude všem pomáhat, jako tomu bylo ve školce. Když se dítě bude převlékat například na tělocvik, nebo i jen ráno přijde do školy, musí si umět poradit samo.
To znamená umět dát kabát i boty na určené místo, a odpoledne zas na určené místo dát školní pantofle. O tom, že si musí umět vše samo nasadit, asi není třeba hovořit. Tématem, které je poměrně důležité, avšak jen málokdy se o něm otevřeně mluví, je toaleta. Samozřejmě nikdo nečeká, že šestileté dítě vydrží po celou dobu. Očekává se však od něj, že si včas řekne, a že si bude umět na toaletě samo poradit – stáhnout si kalhoty, utřít se a umýt si ruce. Kdyby to neumělo, nejenže by přidělalo zbytečnou práci učitelům, ale také by se stalo terčem posměchu spolužáků – a to rozhodně nikdo nechce. Proto je dobré se ujistit, že náš potomek toto vše ovládá.
