Politici jsou sice lidé jako kdokoliv jiný, ale přesto to zase až tak běžní lidé nejsou. Od většiny ostatních lidí se totiž odlišují přinejmenším některými specifickými povahovými rysy. Z nichž jsou přinejmenším některé známé i vám.
Jak že takoví politici na rozdíl od obyčejných lidí vypadají, čím se liší?
- Chtějí být vidět. Chtějí, aby je znalo co nejvíce lidí, aby každý poznával, kdo že jsou. Nechtějí být tuctoví jako ostatní lidé, kteří se sice potkávají, ale často jeden o druhém nevědí třeba zhola nic.
- Chtějí mít vliv. Chtějí mít možnost činit rozhodnutí, jimiž se musí jiní řídit, chtějí ovlivňovat dění, chtějí mít možnost do všeho mluvit… Prostě chtějí být určitou honorací, těmi tam nahoře.
- Chtějí si vydělávat velké peníze, a to nejlépe bez nutnosti pro to něco udělat. Chtějí si svou velkou mzdu vysedět někde v teplém křesle a v pohodlí.
Někteří politici mají jenom skromné ambice a stačí jim vládnout své obci, která může být i docela malá. Někteří ale chtějí víc – chtějí být na okrese, na kraji, v parlamentu nebo Senátu, ve vládě, na prezidentském postu nebo v nějakém úřadu Evropské unie. Ovšem je jasné, že zatímco na nejnižších příčkách se prosadí kdekdo, s výší postů roste konkurence a sílí politický boj, který se těžko vyhrává.
A co musí umět politici, kteří to chtějí dotáhnout co nejvýš a nejdál? Hlavně musí umět slibovat, a to klidně i lhát. A to v čemkoliv, co se lidem líbí, případně nelíbí. A často by měli umět i krást, a to proto, že chtějí-li si přihrát nějakou malou domů, měli by tak učinit, aniž by je někdo chytil a dokázal jim to. Protože jinak často i ta nejnadějnější politická kariéra končí, a to neslavně. A ne každý se dokáže uchýlit do ústraní, aby se odsud zase vynořil, až se na všechno zapomene.
To je to nejzákladnější. A pak je jedině dobře, když politik umí a chce udělat i něco pro lidi. Což by mělo být pravidlem, jenže víte dobře, jaká je realita, že?
