Ten, kdo četl knihu „Babička“ od paní Boženy Němcové si jistě vzpomene na její větu, kde říká, že se nenarodil člověk ten, aby se zachoval lidem všem. To je pravda a s tím nikdo nehne. Je však zajímavé sledovat, že to, co přinese do kapsy našeho státu peníze a oškube občana, většinou toho, co poctivě pracuje, je odhlasováno a odsouhlaseno. Takže pokud třeba pokladní v nějaké marketu přidají dvě nebo tři stokoruny, musí se stát ihned postarat, aby si moc nevyskakovala a nějak jí ty peníze sebrat. Ne všechny, jen tu větší část. Takže se vymyslí nová daň, například ta na internetová data. Co na tom, že je máte jen pro práci a nic jiného k tomu. Je tu předpoklad, že se díváte na vynikající ČT a posloucháte rozhlas.
Ano, je pravda, že bez sledování ČT a poslouchání rozhlasu se člověk obejít nemůže, to je fakt. I firmy budu platit. A to je správně. Všichni jejich zaměstnanci přece v pracovní době koukají na televizi. Nic jiného nedělají. Stejně jak v parlamentu. Zákon tedy hraje do ruky jen určité skupině lidí a ta se pak pochopitelně „napakuje“. Není se tedy co divit, že asi projde. Proč by také ne?
Stát přece musí být z něčeho živ. Páni nahoře by umřeli hlady, protože mimo sladkých řečiček nic neumí a při fyzické práci by asi umřeli. Proto si musí zvyšovat platy a snižovat platby za jejich drahé obědy v jejich jídelně. A co s tím asi tak obyčejný člověk udělá? Pozor, tento článek nemíní roznítit další revoluci, i když to tak možná vypadá. Dopadlo by to stejně jako kdysi, kdy se na místa starých nacpali sice noví, ale kam se to dopracovalo, to dnes vidíme všichni. A že si i ti staří pomohli, to snad ani není třeba rozebírat. Je tu nová doba a člověk by si měl uvědomit na koho dělá a kdo si tu užívá bezpracného zisku. Je třeba se ovšem umět trochu dívat se kolem sebe. Tak se dívejte a přemýšlejte.